Jedním z nejčastějších poranění u sportovců je svalové zranění. Tyto úrazy vyžadují dlouhou léčbu a jsou zatíženy vysokým rizikem obnovení zranění po návratu zpět ke sportu. Vysoké riziko recidivy u tohoto úrazu je způsobeno několika faktory. Příčinou je nedostatečná délka léčby, protože místo zranění přestává bolet dříve, než je sval zcela zhojen a je dostatečně pevný.Dalším a dle mého názoru hlavním důvodem častého obnovení svalového zranění je neodstranění příčiny, kvůli níž ke zranění svalu došlo. Tedy svalové nerovnováhy, nejčastěji to bývá zkrácení svalu, které může být způsobeno řadou příčin. Dříve se svalové zranění hojilo především klidem. K obnovení zranění docházelo až ve třetině případů. Současný trend léčby je však jiný. S cvičením se začíná velmi brzy po úraze, součástí cviků není jen cvičení na posílení a protažení svalu, ale také cvičení balanční, které odstraňuje svalovou nerovnováhu. Délka léčby, která je nutná ke zhojení svalu, se u jednotlivců a velikosti poranění liší.
Těsně po poranění, i přes možnost přesně změřit velikost trhliny ve svalu (ultrazvukem), se dá délka léčby pouze odhadovat. Nelze tedy říci, např. jedná-li se o svalové zranění stehna, léčba bude trvat čtyři týdny. U některých sportovců je sval zahojen za 14 dnů, u jiného nemusí stačit ani čtyři týdny. V posledních letech mnoho studií ukázalo, že včasným cvičením svalu na jeho pevnost a současně cvičeními na stabilizaci trupu a odstranění svalové nerovnováhy se výrazně zkracuje doba léčby a minimalizuje
se nebezpečí obnovení zranění. Pacient cvičí po celou dobu léčby a intenzita cvičení závisí na subjektivním pocitu bolesti, pacient si přidává složitější cviky dle fáze hojení svalu, a tím se určuje délka léčby. Výrazně se tím snižuje riziko obnovení zranění a doba nutná ke zhojení svalu se zkracuje.Diagnostika
Jak se vlastně takové svalové zranění projeví? Je nutné rozlišit natržení svalu, kdy dochází k trhlině ve svalu, od tzv. funkčního spasmu. Protože když se jedná pouze o bolestivé stažení svalu, nejsou svalová vlákna poškozena a tento stav se rehabilitací velmi rychle upraví.
Natržení svalu se projeví klinicky prudkou bolestí v místě poškození. Příznaky jsou závislé na velikosti postižení. Pacienti často přirovnávají prudkou bolest ke šlehnutí bičem. Následně se zranění projeví bolestí při pohybu, palpační citlivostí v místě natržení, hematomem, nemožností chůze apod. Příčinou poranění svalu bývá prudký, nekoordinovaný pohyb u nedostatečně rozcvičených, unavených a podchlazených svalů. Často ke zranění dochází na začátku sezony, u starších sportovců (po 40. roce), nebo u svalů degenerativně změněných (po infekčních onemocněních). Postižena může být jakákoli svalová skupina. Doba léčby je závislá na velikosti poranění svalu, většinou 8−30 dnů. Kompletní přetržení svalu jsou velmi vzácná. Tento stav vyžaduje operaci a dlouhodobou rekonvalescenci.
V případech, kdy bolest nevzniká náhle, ale postupně narůstá, se ve většině případů nejedná o svalové natržení, ale o funkční bolestivý spasmus. Tento stav je způsobený především přetěžováním postižené skupiny svalů na úkor jiných svalových skupin. Je to příklad funkčního poranění z důvodu odlehčování například operované nebo zraněné končetiny a přetížení druhé končetiny. Zde se jedná o reverzibilní stav, který je možný od natržení svalu rozeznat velmi dobře na ultrazvukovém vyšetření. K odstranění těchto obtíží je nutná rehabilitace, posilování svalů na dříve zraněné končetině, postizometrická relaxace svalu. Dobré zkušenosti jsou s priessnitzovým zábalem s mastí na noc.
Z prostředků fyzikální terapie lze doporučit indikaci interferenčních proudů nebo terapii rázovou vlnou. Jako vhodnou terapeutickou metodu lze doporučit metodu senzomotorické stimulace. Často je bolestivost svalů spojena s vertebrogenním problémem, který vhodnou mobilizací páteře vymizí.
Léčba
Ihned po úraze, v první fázi léčby, se tedy snažíme co nejvíce minimalizovat následek zranění kompresí a ledováním. V dalších fázích léčby přistupujeme ke cvičení svalu. Pro pacienty je důležité již v době rekonvalescence správně cvičit. Cvičení musí být složeno z několika částí − posilovat a protahovat poraněný sval a současně cvičit stabilizační systém.
V léčbě svalového zranění bychom se měli vyvarovat masáží a aplikací tepla. Ultrazvuková terapie rázovou vlnou je v časných fázích po úrazu také kontraindikována. Svoji nezastupitelnou úlohu má terapie rázovou vlnou v případech s již vytvořenou jizvou ve svalu. Stejně sporné v léčbě svalových zranění je používání nesteroidních antiflogistik. Účinný může být snad jen analgetický efekt, k čemuž nám i v časných fázích po úraze vystačí ledování
