Golf & Style

Dnes je: 18. 05. 2012

Poslední aktualizace: 08:08:04 PM GMT

Prohlížíte Rubriky Zdraví Problematika ramenního kloubu II.

Problematika ramenního kloubu II.

Minule jsme si ukázali, jaké poškození ramenního kloubu si mohou „přivodit“ golfisté například nesprávným či nedostatečným rozcvičením nebo změnou techniky švihu. Dnes se trochu podrobněji podíváme na rameno jako takové a jeho poruchy.

 

Pro pochopení fungování ramenního kloubu je třeba alespoň stručně nastínit anatomii ramenního pletence. Je tvořen třemi kostmi – kostí klíční, lopatkou a kostí pažní. Na jeho pohybech se podílejí čtyři skloubení. Celý pletenec je zpevněn velkým množstvím vazů, ke kterým se přidávají šlachy okolních svalů. Vlastní ramenní kloub je kulový, má velký rozsah pohybu a z toho plynoucí relativně vysokou nestabilitu.
Pro aktivní pohyb v kloubu jsou nutné svaly. Ty lze rozdělit na povrchové, k nimž patří sval deltový, podílející se na předpažení, upažení a zapažení, a hluboké, jejichž hlavní funkcí je udržování hlavice kosti pažní v kloubní jamce a zevní a vnitřní rotace. K hluboce uloženým strukturám ramene patří ještě šlacha dlouhé hlavy dvouhlavého svalu pažního, která provádí flexi ramene a lokte.
Poruchy v ramenním kloubu lze rozdělit do tří skupin. První a nejčastější jsou onemocnění měkkých tkání v okolí kloubu. V praxi se nejčastěji setkáváme právě s poruchami v oblasti vazů, šlach, svalů, kloubního pouzdra a tíhových váčků v oblasti kloubu, jež souhrnně označujeme jako syndrom bolestivého ramene. Jeho vznik není v současné době ještě plně objasněn, ale předpokládá se, že se na něm podílí patologie v oblasti krční páteře, mikrotraumata, záněty, dlouhodobé přetěžování a svalové dysbalance v oblasti ramenního kloubu. Častou poruchou je tzv. impingement syndrom, při kterém dochází k útlaku a uskřinují měkkých struktur. Projevuje se bolestí ramene v klidu i při zátěži (upažení nad 70°). Typická je i noční bolest.
Druhou jsou degenerativní onemocnění, kam patří artrózy, třetí skupinou jsou traumatická poškození. V praxi se nejčastěji setkáváme právě s poruchami v oblasti vazů, šlach, svalů, kloubního pouzdra a tíhových váčků v oblasti kloubu, jež souhrnně označujeme jako syndrom bolestivého ramene. Jeho vznik není v současné době ještě plně objasněn, ale předpokládá se, že se na něm podílí patologie v oblasti krční páteře.
Druhou častou poruchou je tzv. syndrom zmrzlého ramene, při kterém dochází k bolestivému stavu s rychle se rozvíjejícím omezením hybnosti do všech směrů. Prvním příznakem je bolest při pohybu končetiny, později i v klidu. Při tomto syndromu bolest postiženého v noci budí. Rozhodně ne poslední frekventovanou poruchou, s níž se fyzioterapeuti potýkají, je tendinóza (chronický zánět a hmatné zduření) dlouhé hlavy bicepsu. Projevuje se bolestí ramene, především na přední straně při provádění flexe v rameni a lokti. Výrazně je omezen pohyb paže za tělo. Na vzniku této poruchy se významně podílí dysbalance v oblasti dolních fixátorů lopatek a stabilizačního svalstva trupu.
Funkčních a strukturálních poruch ramenního kloubu je mnoho, jejich popis by vydal na celou knihu. Výše uvedené příklady jsou velmi časté a již z jejich stručného popisu si čtenář může odvodit problém, který jej tíží. Je důležité upozornit na skutečnost, že oddalování návštěvy u specialisty – ortopeda, fyzioterapeuta či sportovního lékaře – je v tomto případě bez výjimky kontraproduktivní, protože významnou prevencí vzniku bolestivého ramene je časná diagnostika nestability ramen a její odstranění.

Pro pochopení fungování ramenního kloubu je třeba alespoň stručně nastínit anatomii ramenního pletence. Je tvořen třemi kostmi – kostí klíční, lopatkou a kostí pažní. Na jeho pohybech se podílejí čtyři skloubení. Celý pletenec je zpevněn velkým množstvím vazů, ke kterým se přidávají šlachy okolních svalů. Vlastní ramenní kloub je kulový, má velký rozsah pohybu a z toho plynoucí relativně vysokou nestabilitu. Pro aktivní pohyb v kloubu jsou nutné svaly. Ty lze rozdělit na povrchové, k nimž patří sval deltový, podílející se na předpažení, upažení a zapažení, a hluboké, jejichž hlavní funkcí je udržování hlavice kosti pažní v kloubní jamce a zevní a vnitřní rotace. K hluboce uloženým strukturám ramene patří ještě šlacha dlouhé hlavy dvouhlavého svalu pažního, která provádí flexi ramene a lokte. Poruchy v ramenním kloubu lze rozdělit do tří skupin. První a nejčastější jsou onemocnění měkkých tkání v okolí kloubu. V praxi se nejčastěji setkáváme právě s poruchami v oblasti vazů, šlach, svalů, kloubního pouzdra a tíhových váčků v oblasti kloubu, jež souhrnně označujeme jako syndrom bolestivého ramene. Jeho vznik není v současné době ještě plně objasněn, ale předpokládá se, že se na něm podílí patologie v oblasti krční páteře, mikrotraumata, záněty, dlouhodobé přetěžování a svalové dysbalance v oblasti ramenního kloubu. Častou poruchou je tzv. impingement syndrom, při kterém dochází k útlaku a uskřinují měkkých struktur. Projevuje se bolestí ramene v klidu i při zátěži (upažení nad 70°). Typická je i noční bolest.Druhou jsou degenerativní onemocnění, kam patří artrózy, třetí skupinou jsou traumatická poškození. V praxi se nejčastěji setkáváme právě s poruchami v oblasti vazů, šlach, svalů, kloubního pouzdra a tíhových váčků v oblasti kloubu, jež souhrnně označujeme jako syndrom bolestivého ramene. Jeho vznik není v současné době ještě plně objasněn, ale předpokládá se, že se na něm podílí patologie v oblasti krční páteře. Druhou častou poruchou je tzv. syndrom zmrzlého ramene, při kterém dochází k bolestivému stavu s rychle se rozvíjejícím omezením hybnosti do všech směrů. Prvním příznakem je bolest při pohybu končetiny, později i v klidu. Při tomto syndromu bolest postiženého v noci budí. Rozhodně ne poslední frekventovanou poruchou, s níž se fyzioterapeuti potýkají, je tendinóza (chronický zánět a hmatné zduření) dlouhé hlavy bicepsu. Projevuje se bolestí ramene, především na přední straně při provádění flexe v rameni a lokti. Výrazně je omezen pohyb paže za tělo. Na vzniku této poruchy se významně podílí dysbalance v oblasti dolních fixátorů lopatek a stabilizačního svalstva trupu.Funkčních a strukturálních poruch ramenního kloubu je mnoho, jejich popis by vydal na celou knihu. Výše uvedené příklady jsou velmi časté a již z jejich stručného popisu si čtenář může odvodit problém, který jej tíží. Je důležité upozornit na skutečnost, že oddalování návštěvy u specialisty – ortopeda, fyzioterapeuta či sportovního lékaře – je v tomto případě bez výjimky kontraproduktivní, protože významnou prevencí vzniku bolestivého ramene je časná diagnostika nestability ramen a její odstranění.

 

 

Obrázek č.1

Obrázek č.2

 

Sedíme nebo stojíme s napřímeným trupem. Paže jsou v horizontále s rameny, jedno předloktí směřuje dolů, druhé vzhůru. Střídavě měníme pozice, jak je patrné z obrázku. Můžeme přidat ještě pohyb hlavy, a to tak, že obličej bude vždy natočen ke končetině, jejíž předloktí směřuje dolů, čímž ovlivníme i přechod krční a hrudní páteře. Počet opakování: 5x až 10x na každou stranu.

Obrázek č.3

Obrázek č.4

Jde o odlehčenou variantu klasického kliku. Výchozí nastavení je zobrazeno na FOTO 5. Je důležité, aby stehna a trup tvořily přímku. Ruce jsou zhruba na rozpětí ramen, případně trošku více od sebe. S nádechem pokrčujte horní končetiny v lokti zhruba do pravého úhlu, s výdechem se vracejte do výchozí polohy. Pokud zpočátku nebudete mít sílu na dostatečné pokrčení, začněte tak, abyste zvládli 5 až 10 opakování ve 2 až 3 sériích. Později se snažte provádět 10 až15 opakování ve 3 sériích. Zdatnější muži mohou cvičit klasické kliky. 

 

 

Komentář (0)
Přidat komentář
Vaše údaje:
Komentář:
Security
Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).



Související články:


Vybíráme z galerie Sweet Spot

Golf & Style si prohlíží...

Právě připojeni - hostů: 5 

Reklamní prostor