Od té doby, co jsme začali pracovně jezdit do Číny, se Šanghaj změnila k nepoznání. A to natolik, že se nám při každé další návštěvě vkrádala na mysl parafráze starořeckého filozofa Hérakleita – měli jsme pocit, že už v tomto městě „nelze vstoupit dvakrát do téže ulice". Mizí obchody a na jejich místě vznikají jiné, mizí jednotlivé domy nebo i celé bloky a místo nich vyrůstají nové... V jednu chvíli zde bylo rozestavěno kolem 10 000 (!) velkých staveb najednou. Více než 4000 mrakodrapů, 400 km metra, miliony čtverečních metrů bytů, to je bilance za pouhých 15 let. Šanghaj obkroužily dálnice s mimoúrovňovými křižovatkami. Proměna města kulminuje právě v těchto dnech, protože 1. května se v Šanghaji otevřou brány 54. světové výstavy Expo 2010.
Jen pro pořádek: téma výstavy – Lepší město, lepší život! (Better city, better life!) rozloha výstaviště – 5,28 km2; ke zhlédnutí bude kolem dvou set národních pavilonů a expozic plus několik desítek tematických pavilonů. Celkem se o Expo bude starat na 40 000 zaměstnanců a dobrovolníků, přijede 10 000 novinářů a předpokládá se účast asi 80 milionů návštěvníků z celého světa (více než 430 000 každý den). Zkrátka největší Expo v historii. Bude to další událost, s jejíž pomocí chce Šanghaj upevnit svůj status „světové metropole".
Pojem světová metropole netřeba dlouze vysvětlovat. Když se však začneme ptát, jak ji definovat v porovnání s ostatními velkými městy světa, situace se zkomplikuje. Paříž je bezesporu velkoměstem první kategorie, podle počtu obyvatel (9,638 milionu) je ale až na dvaadvacátém místě. Hladce ji předbíhají nigerijský Lagos, filipínská Manila nebo čínský Tianjin, o kterém ale mnozí nejspíš nikdy neslyšeli. Velikost populace tedy asi není správným měřítkem. Světové město musí mít i další kvality. Nestačí kancelářské prostory a pětihvězdičkové hotely nebo luxusní nákupní centra a paláce pro pořádání konferencí nebo výstav. Světové město musí mít reputaci a autentickou „image". Do ní je třeba zahrnout nejen unikátní architekturu, ikonické budovy, náměstí, ulice a parky, ale také události, jako jsou významné kulturní akce, koncerty a festivaly nebo světové sportovní soutěže. Závody Formule 1, tenisové grandslamy a Masters, golfové turnaje PGA. Patří sem i výjimečná atmosféra. To všechno jsou důvody, proč lidé tato města navštěvují. A to je také hlavním důvodem, proč Čína pořádala olympijské hry v Pekingu nebo nyní světovou výstavu v Šanghaji. Číňané (a nejen oni) jsou si velmi dobře vědomi, že o postavení města ve světové konkurenci je třeba bojovat a o reputaci se cílevědomě starat. A že to něco stojí.
Světové výstavy mají dlouhou tradici, která započala v polovině 19. století v Londýně Velkou průmyslovou výstavou všech národů (Great Exhibition of the Works of Industry of All Nations). Tehdy britské impérium dávalo světu jasně najevo svou superioritu ve vojenském, průmyslovém i hospodářském vývoji. Úspěch vyvolal velký zájem veřejnosti a pořádání dalších expozic v různých městech na sebe nenechalo dlouho čekat. Velké světové výstavy znamenaly často mezník ve vývoji těchto měst, stejně jako v různých oblastech lidského snažení. Například v roce 1889 se u příležitosti výstavy v Paříži otevřela nejvyšší a zároveň nejkontroverznější stavba své doby – Eiffelova věž –, která předznamenala nové možnosti použití ocelových konstrukcí ve stavebnictví a architektuře. Pavilon německého architekta Miese van der Rohe na výstavě v Barceloně v roce 1929 razil nové chápání prostoru a přispěl ke změně životního stylu a dobového estetického názoru. Podobně představil Habitat v roce 1967 v Montrealu vizi tzv. „amerického snu". Bylo to zcela netradiční řešení obytných budov evokujících prostředí a životní styl rodinného domu. A nemusíme připomínat, že tam zaznamenal velký úspěch i český interaktivní kinoautomat, kde mohli poprvé v dějinách kinematografie diváci v průběhu promítání zasahovat do vývoje filmového příběhu.
Zatímco zpočátku byly výstavy zaměřené na rozvoj průmyslu a technický pokrok, po druhé světové válce se pozornost obrátila ke kultuře a umění. Snad právě proto tradičně kulturní Československo v tomto období zaznamenalo velké úspěchy. V poslední dekádě dvacátého století se výstavy začaly orientovat více na propagaci národů, států nebo pořádajících měst. O budování jejich „značky". Co je značkové, musí mít určitou kvalitu, být první, největší, nejzajímavější. A v případě měst pořádat události, které se nedají přehlédnout. Šanghaj samotná si jich už na konto připsala řadu. Kromě toho, že to je největší čínská metropole a nejdůležitější finanční centrum, má několik dalších „nej". Například největší přístav na světě, nejdelší most zavěšený na obloukové konstrukci, nejdelší most přes moře spojující města Šanghaj a Ningbo, nejrychlejší komerčně provozovaný vlak (430 km/h) spojující letiště s městem a fungující na principu magnetické levitace.
Když jsme se v roce 2001 účastnili soutěže na řešení urbanistického konceptu světové výstavy, kterou vypsala městská správa Šanghaje, bylo vyzváno celkem sedm týmů z Německa, Kanady, Itálie, Španělska, Anglie, Francie a Nizozemska. Spolupracovali jsme se skupinou kanadských architektů, kteří se mimo jiné podíleli na návrhu výstavy ve Vancouveru v roce 1986. Dostali jsme se do druhého kola, ale k našemu zklamání zvítězil návrh architektů z Francie. Ústředním elementem jejich řešení byl velký pěší most spojující nejen oba břehy řeky Huang Pu, ale symbolicky i Východ se Západem, a tedy lidi celého světa. Když bylo o rok později Šanghaji uděleno právo EXPO v roce 2010 uspořádat, byl finální návrh urbanistického řešení svěřen týmu architektů ze šanghajské Tongji University. Hranice pozemku se ještě několikrát měnily a upřesňovaly, v různých fázích se v řešeních objevovaly také dílčí myšlenky z původní soutěže, tedy i naše. Počáteční euforii vystřídala tvrdá práce. Bylo třeba přestěhovat staré továrny a průmyslové objekty a postavit nové byty pro obyvatele žijící na pozemcích budoucího EXPA. Dále bylo třeba vybudovat výstavní areál s celou infrastrukturou. Vznikly nové linky metra, nový letištní terminál v Pudongu, bylo rekonstruováno letiště Hongqiao, zprovozněno velké množství hotelů, dostavěny dálnice...
Téma výstavy Lepší město, lepší život! se vztahuje k problémům, které pomalu, ale jistě začínají doléhat na každého z nás. Jde řešení života ve městech, o úspory přírodních zdrojů a energií, minimalizování uhlíkové stopy, omezení nebo dokonce úplné odbourání znečišťování vody a ovzduší, zkrátka o životní prostředí. EXPO 2010 chce přispět k zachování trvale udržitelného rozvoje měst a krajiny. V rámci výstavy bude revitalizováno velké průmyslové území v blízkosti centra. Podobný přístup byl patrný téměř u všech dosavadních světových výstav. Výstaviště poskytne prostor mnohým inovativním řešením globálního oteplování a dalších ekologických problémů. Například švýcarský pavilon má být celý postaven z biologicky odbouratelných materiálů. Velká Británie předvede svůj zatím nejúspěšnější „zelený" projekt – dva čtyřpatrové domy s nulovou uhlíkovou stopu navržené firmou ZEDfactory Ltd. Tou firmou, která iniciovala i vznik proslulého „zeleného" rezidenčního komplexu BedZED v Londýně. Pavilon bude jednou z mála budov, která bude ponechána na místě i po skončení Expa. Organizátoři se snaží uplatňovat koncept nulové uhlíkové stopy, kde se dá. Čínský pavilon a některá další zařízení budou mít na střeše solární panely. Hromadná doprava bude na výstavišti zajišťována třemi typy vozidel poháněných „čistou" energií. Půjde o nový typ tramvají, vozidla s hybridním pohonem a elektrická vozidla s novým typem baterií (ultracapacitor) s mnohonásobně delší životností. Koncept areálu počítá s využitím tepelných čerpadel pro ohřev vody a také pro klimatizaci pavilonů. Dešťová voda ze střech bude používána pro zavlažování zeleně.
Také informační technologie budou hrát klíčovou úlohu, a to od zajišťování bezpečnosti nejen v areálu výstavy i v celém městě až po logistiku. Kromě toho bude management Expa neustále monitorovat množství lidí přicházejících do areálu a usměrňovat tok návštěvníků k volnějším vstupním branám. Jak uvádí speciální příloha letošního lednového čísla časopisu China Economic Review, Expo bude k dispozici i virtuálně na webových stránkách ve 3D. Anglická verze by měla být uvedena do provozu již v prvních měsících tohoto roku. Lidé z celého světa budou moci za pomoci digitálních technologií procházet areálem a nahlížet do jednotlivých pavilonů. Rovněž si budou moci vytvořit vlastní „avatary" a navzájem komunikovat. Je to poprvé v historii světových výstav, kdy bude použita podobná technologie. Očekává se, že počet virtuálních diváků dosáhne asi sta milionů, což předčí počet skutečných návštěvníků. Vytvoření tak rozsáhlého 3D virtuálního projektu pravděpodobně výrazně posune také aplikace virtuálních technologií jako takové.
Expo 2010 nezapomene ani na milovníky golfu. Pro ty, kdo se rozhodnou vidět výstavu na vlastní oči, budou k dispozici další, tentokrát golfová „nej" v samotné Šanghaji a jejím okolí, ale i jinde v Číně. Například hřiště náležející luxusnímu resortu Fuchun v nedalekém Hangzhou. Je unikátní svou polohou – rozprostírá se mezi čajovými plantážemi. A pochopitelně Mission Hills, největší golfový klub na světě poblíž Shenzhenu s dvanácti osmnáctijamkovými hřišti, jejichž kvalitu prověřil i Tiger Woods. K těmto „nej" se podobně jako k české účasti na Expo 2010 vrátíme později, kdy se už s vámi budeme moci podělit o zážitky z Českého dne, který je plánován na 17. května 2010.
