Golf & Style

Dnes je: 18. 05. 2012

Poslední aktualizace: 08:08:04 PM GMT

Prohlížíte Rubriky Profil Strickerova kariéra je jako jízda na horské dráze

Strickerova kariéra je jako jízda na horské dráze

Email
steve-strickerČím starší, tím lepší. I takové přirovnání by se hodilo k americkému 44letému golfistovi Stevu Strickerovi. V srpnu se mu povedl mistrovský kousek, když potřetí v řadě vyhrál v Silvisu turnaj John Deere Classic a potěžkal trofej s jelenem, kterou si vítěz tradičně odnáší. O měsíc později se o něm mluvilo znovu, když v prvním kole PGA Championship zahrál neskutečných 63 ran, čímž vyrovnal rekord hřiště. Během své kariéry však nezažíval pouze úspěchy, ale i tvrdé pády, ze kterých se však dokázal oklepat.
Steve Stricker dokázal třikrát v řadě vyhrát John Deere Classic, čímž se stal teprve třetím golfistou v poválečné éře, kterému se podobný kousek podařil a zároveň se zařadil mezi takové velikány, jako jsou Tiger Woods, Jack Nicklaus či Arnold Palmer. I oni vyhráli ten samý turnaj ve třech po sobě jdoucích letech.
Nechybělo však mnoho a radovat se nemusel. Poslední kolo mu totiž zdaleka nevyšlo tak jako ta předchozí. Po výsledcích 66, 64 a 63 ran zahrál v závěrečném dnu 69 úderů a nebýt vynikajícího puttu na sedmnácté jamce a ještě lepšího na osmnáctce asi z deseti metrů, přišlo by na řadu play-off… To se však nestalo, a Američan se tak mohl radovat z trofeje i z šeku na 810 tisíc dolarů. „Bylo to neuvěřitelné a hlavně ten závěr stál za to. Doteď tomu nemůžu uvěřit. Jsem moc šťastný. Zároveň musím přiznat, že mně v určitých fázích turnaje pomohlo štěstí, ale to k tomu patří,“ nechal se slyšet dojatý vítěz po závěrečném ceremoniálu.
Rekord byl na dosah
K dalšímu skvělému úspěchu měl nakročeno i na srpnovém PGA Championship, kde hned v úvodním kole zahrál 63 ran, čímž mu o jeden úder unikl rekord hřiště. „Věděl jsem, že mám na to, abych zahrál osm pod par, ale že by to byl rekord hřiště, to jsem netušil. Řekl mně to až můj caddy Jimmi Johnson. Přesto jsem se koncentroval jen na ten par a nikoli na historický zápis,“ řekl Stricker.
Stricker se narodil 23. února roku 1967 v malém městečku Edgerton ve státě Wisconsin a golfovému umění se učil v Lake Ripley Country Clubu blízko Cambridge a také v Edgerton Towne Country Clubu v rodném městě. V roce 1990 úspěšně absolvoval universitu v Illinois a následně se začal golfu věnovat profesionálně.
Na PGA poprvé v roce 1994
Svou kariéru začal turnaji na sérii Canadian Professional Golf Tour, kde získal první dvě prvenství. V roce 1994 ho zlákala PGA Tour. Na první větší úspěch si ale musel dva roky počkat. Ovládl však rovnou dva podniky – Kemper Open a Motorola Western Open. Zároveň obsadil sedmou příčku ve finančním žebříčku PGA Tour. Velký úspěch měl Stricker na dosah v roce 1998 na turnaji PGA Championship v Sahalee Country Clubu v Redmondu ve státě Washington. V konečném hodnocení však zaostal o dvě rány za vítězným Vijay Singhem.
Třetí a bezesporu největší triumf si připsal v roce 2001 na WGC-Accenture Match Play Championship hraném poprvé a naposledy mimo území Spojených států, přesněji řečeno v Austrálii, kde porazil Pierra Fulka 2 : 1. Za prvenství si mimo jiné připsal i rovný jeden milion dolarů a zdálo se, že jeho kariéra bude nadále stoupat. Opak však byl pravdou a po dlouhodobě špatných výkonech přišel v roce 2004 pád na samé dno, když přišel o hráčskou kartu. Během tohoto hrůzostrašného období neprošel 47 cuty a zaznamenal pouze tři umístění mezi nejlepší desítkou. Přesto si dokázal vydělat úctyhodných 1,75 milionu dolarů. Kdo z obyčejných lidí by nechtěl zažít takto „nepříjemné“ období?
Vše k lepšímu se začalo obracet o dva roky později, kdy se především díky sponzorům a tchánovi Dennisi Tizianiovi, se kterým zapracoval na švihu, když trénoval i během zimy v teplotách klesajících pod bod mrazu, dokázal propracovat hned k sedmi umístěním v top 10 na okruhu PGA. Za svůj famózní návrat mezi golfovou elitu získal rovněž ocenění PGA Tour Comeback Player of the Year. „Musel přestat přemýšlet nad údery. Všechno strašně analyzoval,“ řekl na jeho adresu Dennis Tiziani.
Nalezení ztracené formy
Strickerova znovuobnovená forma vyústila v roce 2007 v zisk již čtvrtého titulu na okruhu PGA, když nenašel přemožitele na The Barcleys tournament. Tento úspěch mu vysloužil místo v americkém týmu pro Presidents Cup, se kterým nakonec slavil výhru 19,5 : 14,5. Zároveň znamenal výrazný posun v žebříčku, a to až na skvělou čtvrtou pozici, což bylo jeho nejlepším umístěním za celou dosavadní kariéru. Na FedEx Cup Playoffs skončil druhý za vítězným Tigerem Woodsem a opět se dočkal ocenění PGA Tour Comeback Player of the Year. Zároveň byl uveden do Síně slávy v Golfové asociaci státu Wisconsin.
Další sezonu začal Stricker výtečně. Na Mercedes-Benz Championship, úvodním podniku roku 2008, nestačil již jako 40letý až v play-off na Daniela Chopru. Další trofej do sbírky si Američan přidal v následujícím roce na Crowne Plaza Invitational at Colonial na konci května, když v play-off zdolal Tima Clarka a Steva Marina. Jako rozhodující se tehdy ukázal skvělý dvacetimetrový čip na jedenasedmdesáté jamce.
Šestá výhra v kariéře přišla na John Deere Classic v Illinois, kde musel kvůli pátečnímu dešti absolvovat v neděli hned 36 jamek. V odpoledním kole dokázal zahrát 64 úderů, mezi nimiž zářil především eagle na šestce. Celkově zahrál dvacet pod par a své nejbližší pronásledovatele sledoval s náskokem tří úderů. Náramně se mu totiž povedlo především druhé kolo, ve kterém zahrál 61, hned o deset ran méně než v kole prvním… Úspěšný rok 2009 završil triumfem na Deutsche Bank Championship, který ho vynesl do čela hodnocení FedEx Cupu a zároveň na druhou příčku světového golfového žebříčku.
60 ran na John Deere Classic
Strickerovi se nepřestávalo dařit a v únoru 2010 ovládl i přes závěrečných 70 ran Northern Trust Open s náskokem dvou úderů na Luka Donalda. O pět měsíců později zahrál na oblíbeném John Deere Classic v Illinois v prvním kole 60 ran, což je jeho doposud nejlepší kolo v kariéře, paradoxně to však nestačilo na vedení, protože ještě o kousek lepší byl Paul Goydos se skóre 59. Stricker však zvládl i další dvě kola, kdy zahrál 66 a 62, a se skóre 188 po třech osmnáctkách vytvořil rekord PGA Tour. Přestože v závěrečném dnu polevil a zahrál 70 úderů, mohl se nakonec radovat z titulu před Goydosem.
Velmi dobrý měl Stricker vstup i do letošní sezony, když se hned v úvodu ledna mohl radovat z dělené čtvrté příčky na Mercedes-Benz Championship a nebýt posledního nevydařeného kola, kdy zahrál 71, mohlo být ještě veseleji. Stejné umístění si zopakoval i o čtvrt roku později na Shell Houston Open a začátkem června se dočkal i prvního letošního titulu. Na Memorial Tournament porazil všechny své konkurenty, když jako jediný dokázal všechna čtyři kola zahrát pod 70 ran. Ve druhém hracím dnu, kdy zahrál pět pod par, se blýskl hole in one na tříparové osmičce. Famózně vstoupil i do třetího kola, když během úvodních pěti jamek dokázal dvakrát zahrát eagle. Díky tomuto vítězství se usadil na čtvrtém místě golfového žebříčku a poprvé v kariéře byl nejlepším z Američanů, když za sebou nechal Woodse i Mickelsona. V pořadí jedenáctého titulu na okruhu PGA se nemohl dočkat jinde než na již zmiňovaném John Deere Classic…
Golfová rodina
Stricker se přiženil do golfové rodiny. Manželka Nicki, kterou potkal ještě na škole a s níž má dcery Bobbi a Isabella Nicole, mu často dělala caddyho, tchán Dennis i švagr Mario se několikrát představili i na turnajích okruhu PGA.
O dlouhodobě kvalitní formě Američana hovoří i fakt, že od roku 2007 strávil více než 140 týdnů na žebříčku mezi nejlepšími deseti hráči. Navíc největší úspěchy zažívá až po čtyřicítce – osm z celkových jedenácti titulů na PGA Tour získal až v páté dekádě svého života.
Hodně lidí zná Strickera i díky jeho kouzlu osobnosti. Tiger Woods o něm dokonce řekl: „Je to jeden z nejsympatičtějších lidí, co jsem kdy poznal.“ V podobném duchu se vyjádřil i Tiziani, podle něhož Stevovi mnohem více záleží na ostatních než na něm samotném. „Ví, na co myslíte, ještě než to uděláte,“ řekl.
Vášnivý lovec
Mezi Stevovy největší záliby patří lov a střelba obecně, což se dá s trochou nadsázky přirovnat i ke golfu. Procházky lesem či po poli, žádná velká fyzická námaha, a když pomineme výstřely, tak nám vyjde docela poklidný koníček. „Můžu vyjít ze dveří domu a vyrazit na několik hodin na lov každý večer, když budu chtít. Je to pro mě uklidňující a zároveň si procvičím koncentraci,“ přiblížil Stricker.

Triumfy Steva Strickera:
PGA Tour
2011 – Memorial Tournament
2011 – John Deere Classic
2010 – John Deere Classic
2010 – Northern Trust Open
2009 – Deutsche Bank Championship
2009 – John Deere Classic
2009 – Crowne Plaza Invitational
2007 – The Barclays
2001 – Accenture Match Play Championship
1996 – Motorola Western Open
1996 – Kemper Open
Týmové triumfy za USA
1996, 2007, 2009 – Presidents Cup
2008 – Ryder Cup

Komentář (0)
Přidat komentář
Vaše údaje:
Komentář:
Security
Prosím, vložte text z obrázku (anti-SPAM ochrana).



Související články:


Vybíráme z galerie Sweet Spot

Golf & Style si prohlíží...

Právě připojeni - hostů: 7 

Reklamní prostor