Je to možná dané temperamentem Mexičanů – chuť žít a užívat si, dělat, co je baví. Dala by se tak shrnout i golfová kariéra Loreny Ochoaové. Bleskově vystoupala na vrchol a stejně nečekaně a rychle se s golfem rozloučila. V osmadvaceti ztratila sportovní motivaci, smysl života vidí v rodině.
Zní to spíš jako úryvek z mexické telenovely, ale jsme v realitě. „Ve sportu jsem dosáhla všeho. Nadešel čas změny. Chci pracovat ve své nadaci," prohlásila Lorena v dubnu na tiskové konferenci. „Ale ještě jednou si zahraju v rodném Mexiku." To už dodala vzlykavým hlasem a papírovým kapesníkem si osušovala slzy stékající po tváři. Telenovela se vším všudy.
„Vždycky byla příkladem ostatním v tom, jak dokázala najít rovnováhu mezi výjimečností a pokorou," uvedla viceprezidentka LPGA Jane Geddesová.
Jamka č. 10
Lorena Ochoaová vzala golfovou hůl do ruky poprvé v pěti letech. Od dětství byla zvyklá vyhrávat. Turnajové úspěchy přišly už v šesti letech, v sedmi dokonce triumfovala na nejvýznamnějším mexickém turnaji pro malé golfistky. Přitom nebyla jen úzce zaměřená na golf. Běhala stovku, 400 i 800 metrů, věnovala se basketbalu a volejbalu, slezla dokonce několik mexických vrcholů. Zdolala také Iztaccíhuatl, třetí nejvyšší horu Mexika (5300 m).
Směr její profesionální golfová kariéra začala nabírat v jedenácti letech, kdy se jí ujal Rafael Alarcon, vítěz amatérského Mistrovství Kanady z roku 1979. Alarcon pracoval jako trenér na hřišti v mexické Guadalajaře, kde Lorena bydlela s rodiči v domě u jamky číslo deset. Tenhle sport jí byl prostě souzený.
„Odcházel jsem večer domů a ona pořád trénovala. Golf ji pohltil, podřídila mu všechno,“ řekl generální manažer hřiště v Guadalajaře Carlos Guttierez.
„Chtěla bych se stát nejlepší hráčkou světa,“ odpověděla Lorena svému kouči na otázku, jaký je její cíl. Věta, kterou vyřkne asi každý ambiciózní sportovec. Jenže Lorena šla za svým snem opravdu rázně. Ve dvaadvaceti měla na kontě pět titulů juniorské mistryně světa za sebou. To už studovala na univerzitě v Arizoně a pilovala angličtinu sledováním amerických filmů a čtením časopisů. Zároveň stíhala trénovat a samozřejmě sbírat další golfové tituly. V letech 2001 až 2002 byla americkou univerzitní šampionkou. Vytvořila například rekord v průměrném skóre během sezony. Dva roky ho sama vylepšovala. Univerzitu opouštěla s výkonem 70,13 ran na kolo. V té době už patřila mezi nejlepší mexické sportovce. V roce 2001 jí prezident Vicente Fox předal cenu pro nejlepší sportovkyni země. Stala se nejmladší majitelkou trofeje a zároveň první golfistkou.
Sama sobě byla trenérem i psychologem. Vytvořila si vlastní koncept mentální přípravy. Před každou hrou si zvolila cíl, představovala si fiktivního soupeře, kterého musí porazit. Cílem bylo buď pokořit nějaké číslo, nebo hrát takticky. Což znamenalo například osmnáctku bez jediného bogey. „Pomáhalo mi to soustředit se a vytvářet na sebe tlak, jako bych hrála skutečný turnaj,“ prozrazuje o svém tréninku Lorena.
Po univerzitě přešla definitivně k profesionálům. V roce 2003 vévodila poprvé žebříčku finančních odměn. O rok později skončila třikrát v TOP 10 na třech ze čtyř major turnajů. Doslova bleskově šplhala k vrcholu. V roce 2006 zahrála na Kraft Nabisco Championship v prvním kole 62 ran! Vyrovnala tím historický rekord major turnajů jak mezi ženami, tak muži.
A v dubnu 2007 vystoupala až na trůn. Přeskočila Aniku Sörenstamovou a stala se světovou jedničkou. Zajímavé je, že k tomu nepotřebovala vyhrát jediný major. To se jí povedlo až v srpnu. Triumfovala na Women's British Open na hřišti v St. Andrews. Zvítězila o čtyři rány. Formu měla výtečnou a vzápětí vyhrála další dva tituly po sobě v rámci LPGA. Rok 2007 byl pro Lorenu po všech stránkách senzační. Celkový součet peněz vydělaných na turnajích překročil 4 miliony dolarů, původní rekord Sörenstamové posunula o téměř 1,5 milionu dolarů!
Tiger Woods v sukních
Tempo mladé Mexičanky, s nímž překonávala jednu metu za druhou, je podobné, jaké bylo u Woodse. Vyhrála 27 turnajů LPGA, což je dámská obdoba mužské PGA Tour. Dvakrát ovládla majory – zmiňované British Open a v roce 2008 Kraft Nabisco Championship, které
by se dalo označit za ženskou verzi Masters. Měla takovou radost, že triumf oslavila skokem do jezírka na osmnácté jamce hřiště Mission Hills v Kalifornii.
Za necelých sedm let mezi profesionálkami na LPGA vydělala 15 milionu dolarů. Ale to zdaleka nejsou veškeré zisky. Dolary se jí hrnuly na konto za sponzorské smlouvy i z vlastních podnikatelských aktivit. Její jméno je dnes značka, symbol úspěchu. Založila rodinnou firmu Ochoa Group, o niž se stará její bratr Alejandro. Důležitou roli v týmu hraje trenér Alarcon. Zní to nevídaně, ale pracuje s ní už 17 let! Je to další člen rodiny. Jejich byznys se skládá z projektování nových hřišť, pořádání turnajů a péče o vlastní golfové akademie, které v Mexiku vyrostly jako houby po dešti. Úspěchy Ochoaové povznesly v Mexiku golf mezi sledované sporty. Na prvním místě ale pochopitelně zůstal fotbal. Co se týká počtu hráčů, zůstává zde golf dosud okrajovým sportem. V zemi, která má 105 milionů obyvatel, je pouze 18 000 registrovaných hráčů! Desetinová Česká republika má dnes skoro 50 000 golfistů. Ale takový poklad, jakým je pro Mexiko Lorena Ochoaová, nám stále chybí… „U nás mnozí ani netuší, že je golf nějaký sport. Ale když řeknete taxikáři v Mexico City jméno Lorena Ochoaová, bude stoprocentně vědět, o koho jde,“ přibližuje situaci v zemi trenér Alarcon.
Děti nad golf
Do prosince loňského roku byl golf pro Ochoaovou na prvním místě, zlom nastal po velkolepé svatbě. Pevný vztah a láska jménem Andrés Conesa Labastida jí naprosto otočily život. Jejím vyvoleným je výkonný ředitel mexických aerolinek, rozvedený otec tří dětí. Právě děti prý Loreně zamotaly hlavu. Zatoužila po vlastních potomcích. Prohlášení o konci kariéry šokovalo Mexiko, asi jako kdyby u nás sekla s rychlobruslením Martina Sáblíková. Na absolutním vrcholu se Ochoaová rozhodla skončit.
„Když jsem odjela na turnaj do Thajska, po pár dnech se mi začalo strašně stýskat po domovu, po rodině. Chtěla jsem hned zpátky. Rozhodla jsem se, že se budu věnovat své nadaci a budu se svou rodinou,“ prohlásila zamilovaná Ochoaová.
Konec bez titulků
Na začátku května udělala slíbenou tečku za kariérou. V rodné zemi se zúčastnila turnaje Tres Marias Championship. Skončila šestá. Přesto se samozřejmě veškerá pozornost upírala na ni. Tisíce fandů ji po celý turnaj povzbuzovaly, a když přicházela v neděli na poslední jamku, skandovalo hlediště Lo-re-na, Lo-re-na…! Nekončící potlesk a další slzy dojetí.
Lorena si pro první dvě kola vybrala do flightu devatenáctiletou Japonku Miyazatovou. I v tomhle případě jako by chtěl osud dopsat telenovelu do úplného konce. Japonka totiž turnaj vyhrála, porazila svůj vzor, svou kamarádku. „Lorena je jednou z mých nejlepších kamarádek na tour,“ pronesla při závěrečném ceremoniálu. „Bude mi moc chybět.“
„Byl to nezapomenutelný týden. Je krásné, že jsem mohla dát sbohem ve své vlasti. Chci všem poděkovat za podporu,“ uvedla Lorena, jež zahrála 12 pod par a skončila sedm ran za vítězkou. „Moc jsem si to užila, hrála jsem celým svým srdcem“, dodala.
Této telenovele tak chybí jen závěrečné titulky. Na druhou stranu dveře zpátky si nechává Lorena otevřené. Zůstává členkou LPGA a chce hrát na svém turnaji Lorena Ochoa Invitational. Turnaj, který je součástí série LPGA, uspořádá na podzim potřetí na svém rodném hřišti ve Guadalajaře.






