V tomto čísle se věnujeme staršímu ze dvou hřišť v Golf Resortu Konopiště, tedy Radeckému. Osobně mám k tomuto hřišti specifický vztah. Právě zde jsem se stal regulérním golfistou zahráním 11 stablefordových bodů na devíti
jamkách a získáním zelené karty.
PRVNÍ DEVÍTKA
Odpal na první jamce hrajte rovně před sebe na střed ferveje. Při hře nalevo si jamku prodloužíte, napravo čekají v dopadové zóně bunkery. Od horizontu na 220 metrech se jamka svažuje z kopce, tak s tím při volbě holí na druhou a třetí ránu počítejte.
Dvojka je dlouhá necelých tři sta deset metrů, a tak přestože kolem ferveje nečíhá příliš překážek, je pro odpal driver zbytečný. Železo pro druhou ránu do greenu bohatě postačí. Green je po obou stranách chráněn rozlehlými bunkery, takže miřte spíše na jeho střed.
Třetí jamka rovněž nepředstavuje hrozbu ve své délce, ale spíše ve správné volbě hole pro druhou ránu. Green je znatelně níž a v druhé třetině se ještě výrazně svažuje. Odpal hrajte na směrovou tyč umístěnou ve středu ferveje, popřípadě vlevo od ní. Pravá strana ferveje je hodně skloněná doprava a míče mají tendenci stékat do rafu s nízkými stromky. Zároveň budou mít všichni praváci míček níž než postoj.
Čtyřka stoprocentně prověří vaši psychiku. Pětiparová jamka se mírně, ale po celé délce stáčí vpravo. Když k tomu přidáte les po pravé straně a vodu po levé, vítězí přesnost odpalu jasně nad délkou. Při výměře čtyři sta tři metry ze žlutých není ani délka potřeba. Pokud odpal skončí na levé straně ferveje, bude vám v druhé ráně do greenu bránit vzrostlý strom. Cesta na green je zároveň po obou stranách chráněna bunkery.
Pětka je podle mého mínění nejhezčí jamka tohoto hřiště. Při odpalu z výrazně vyvýšeného odpaliště nepouštějte nervy z uzdy. Jamka se zdá delší, než je, čímž láká k bombastickým drivům. Jenže každá chyba při odpalu je ihned potrestána stromy po obou stranách. Při druhé ráně dobře zvažte výběr hole. Krátká či napravo hraná rána bude pravděpodobně polapena bunkery.
Šestka, první z tříparů na hřišti, prošla v loňském roce značnou proměnou. Green, který se původně výrazně svažoval k vodě, přes kterou se jamka hraje, byl srovnám a od vody jej odděluje kamenná hráz. Puttování se touto přestavbou značně zlehčilo.
Fervej sedmičky je v dopadové zóně dobře chráněna bunkery po obou stranách. Pokud jste při drivech dostatečně dlouzí (přes 200 m), můžete hrát odpal na pravou stranu bunkerů v levém doglegu. Posledních dvě stě metrů stoupá jamka výrazně do kopce, tak s tím při volbě hole počítejte. Úzký vstup na green je opět dobře chráněn bunkery po obou stranách.
Třípar osm se po celé délce mírně svažuje a fervej je nakloněna nalevo. Kvůli tomu často končí krátké rány v levém bunkeru před greenem.
Na devítce není pro úspěšné dosažení paru potřeba vytahovat driver. K bunkeru na pravé straně – tím pádem na výhled do levého doglegu – to máte necelých sto osmdesát metrů. Green je proti tomuto bodu cca o dvacet metrů níže, takže do ruky berte v průměru o dvě hole kratší nádobíčko, než byste použili na stejnou vzdálenost na rovině.
DRUHÁ DEVÍTKA
Po příjemné svačině vás čeká necelých 130 m dlouhý třípar do mírného kopce. Ránu vám bude hlavně psychicky ztěžovat vzrostlý strom na levé straně asi třicet metrů od odpaliště. Zároveň je padesát metrů dlouhý
green po celé levé straně chráněn bunkerem. Napravo od greenu není bunker sice tak dlouhý, ale hra z něj je zpestřena vrostlým stromem v jeho středu.
Jedenáctka stoupá po celé délce mírně vzhůru a po zhruba dvou stech dvaceti metrech se stáčí vlevo. Snažte se hrát spíše k levé straně. O pár metrů si tak sice jamku prodloužíte, ale vyhnete se komplikacím v podobě stromu na levé straně ferveje těsně za doglegem.
Pětipar dvanáct nabízí na výběr několik cest ke greenu. Většině hráčů doporučuji tu konzervativní. Drive hrajte rovně před sebe na směrový kolík. Druhou ránu na Lay Up a třetí do greenu. Pokud máte dobré nervy, můžete po dobrém drivu (cca 220 m) zkusit druhou ranou atakovat green. Počítejte ovšem se vzdáleností více jak dvě stě metrů, z toho cca sto přes aut a dva bunkery před greenem.
Třináctka opět stoupá a po celé délce se stáčí vlevo. Odpal hrajte na střed ferveje a na druhou ránu vezměte o hůl delší proti vzdálenosti, green je hodně nahoře.
Pětipar čtrnáct je nejtěžší jamkou na hřišti. První ránu budete hrát do kopce a po pravé straně vás budou strašit stromy. Hrajte více vlevo, je tam volno. Po dobrém odpalu budete hrát druhou a pravděpodobně i třetí ránu z kopce, ale za greenem je svah dolů! Pozor na to.
Patnáctá jamka mi přijde osobně jako nejtěžší, i když má HCP 13. První rána do kopce a délka jamky přes tři sta osmdesát metrů vás nutí se do driveru trochu opřít. Nedělejte to, na pravé straně na vás totiž čeká rozlehlá voda a míče se do ní rády stáčejí. Druhou ránu se nesnažte, i když je z kopce, tlačit na green. Je hlídaný z obou stran bunkery a je to opravdu daleko. Vsaďte spíše na dobrou třetí blízko k tyči.
Třípar šestnáct není nijak zákeřný, průchod na green mezi bunkery je dost široký a i kratší rána na něj často doběhne.
Na sedmnáctce vás opět čeká na pravé straně v dopadové zóně voda. Ano, je to tatáž, kterou jste míjeli na patnáctce. Při druhé ráně počítejte s výrazným převýšením směrem dolů. Delší rány rády přebíhají green. Příliš krátké naopak zachytává bunker na pravé přední straně greenu.
Osmnáctá jamka má hned dvě velké překážky v cestě ke greenu. První je vzrostlý strom ve středu ferveje ve vzdálenosti dvě stě čtyřicet šest metrů od žlutých odpališť. Druhou voda před greenem.
