V sezoně každodenní obrázek. Klubovna či restaurace plná hráčů rozebírajících právě skončenou hru. U vchodu a před ním odložené desítky bagů s holemi… Jistě téměř každý z vás měl možnost se někdy setkat s tím, že po příchodu do restaurace byl nápisem umístěným kupříkladu nad prostorem s věšáky důrazně upozorněn: „Za odložené věci restaurace neručí!“ Je tomu však skutečně tak?
Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech je případem zvláštní odpovědnosti. Občanský zákoník rozlišuje tři okruhy odpovědných subjektů: provozovatele poskytujícího ubytovací služby, provozovatele jiné činnosti, se kterou je zpravidla spojeno odkládání věcí a provozovatele garáží a jiných podniků podobného druhu.
Provozovatel, který provozuje služby spočívající v poskytování přechodného ubytování (hotely, ubytovny, motely apod.), odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny. Za vnesené věci se přitom považují věci, které byly přímo ubytovanými přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení věcí (např. prostor pro odkládání lyží) anebo které byly za tímto účelem provozovateli nebo některému z jeho pracovníků odevzdány (např. pokojské, recepčnímu apod.).
V druhém případě jde o provozy, s nimiž je pravidelně spojeno odkládání věcí, tedy podniky, jako jsou restaurace, kadeřnictví, zdravotnická zařízení apod. Provozovatel takovéto činnosti odpovídá za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Je však třeba mít na zřeteli zejména dvě skutečnosti. Předně platí, že odložením věci se rozumí zřeknutí se přímého dohledu nad věcí, tudíž se za odloženou věc nepovažuje např. věc, kterou má zákazník při konzumaci jídla položenou vedle sebe na stole. Za druhé je třeba si uvědomit, že chráněny jsou v tomto ohledu pouze věci, které se zpravidla na těchto místech odkládají, jako jsou kabáty, čepice, rukavice apod.
V obou výše uvedených případech jde o odpovědnost založenou na objektivním principu, provozovatel tedy odpovídá poškozenému bez ohledu na to, zda škoda byla způsobena samotným provozovatelem, jeho pracovníkem nebo třetí osobou. Provozovatel se však zprostí odpovědnosti, pokud by prokázal, že „by ke škodě došlo i jinak“. Mezi tyto liberační důvody patří jak okolnosti vnější, jako je např. působení živelní pohromy, tak okolnosti vnitřní, jako je např. škoda na věci vzniklá v důsledku běžné rychlé kazivosti vnesené věci. Provozovatel se může zprostit odpovědnosti i tím, pokud návštěvníkům vyhradí místo určené na odkládání svršků či jiných věcí. Pokud pak návštěvník věci do určené šatny neodloží, provozovatel za škodu na věci odložené na jiném místě neodpovídá.
Dále je třeba mít na vědomí, že provozovatel odpovídá za klenoty, peníze a jiné cennosti jen do výše 5 000 Kč s výjimkou případů, kdy škoda na těchto věcech byla způsobena těmi, kteří v provozu pracují, pak se škoda hradí bez omezení.
Stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby, odpovídají i provozovatelé garáží a jiných obdobných podniků, pokud jde o dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství. Odpovědnost se však vztahuje pouze na samotný dopravní prostředek, jeho součásti a příslušenství, nikoliv již např. na věci volně odložené na sedadle nebo v přihrádce.
Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele nejpozději do patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, jinak právo na náhradu škody zaniká. Nelze než doporučit, aby uplatnění náhrady škody bylo písemné, co nejkonkrétnější a formou, která umožní prokázání, že nárok byl uplatněna řádně a včas.
A pokud jde o situaci zmíněnou na samém počátku článku, tedy upozornění: „Za odložené věci restaurace neručí!“? Buďte klidní, zákon jasně říká, že výše popsané odpovědnosti se nelze zprostit nejen jednostranným prohlášením, ale ani dohodou.
JUDr. Martin Grubner
