Od Sametové revoluce již uplynula více než dvě desetiletí, a v našem dnešním světě již nikomu nepřipadne nereálné prohlášení teenagera, že vysokou školu hodlá vystudovat v zahraničí. Kromě toho, že je záhodno se za tímto účelem vybavit kvalitními jazykovými znalostmi, lze jen doporučit předem si zjistit podmínky vybraného studijního programu a také další požadavky kladené na studenta cizím státem.
Jazyková zkouška
Většina zahraničních škol podmiňuje studium cizince složením přijímací zkoušky, a to jazykové, případně také vědomostní. Co se týče jazykových zkoušek, je možné se tomuto přijímacímu testu „vyhnout“ předchozím složením mezinárodně uznávané jazykové zkoušky (např. TOEFL, GRE, GMAT, LSAT a dalších). I v případě, že student žádnou takovou zkoušku neabsolvoval, eventuálně neuspěl v přijímací jazykové zkoušce sestavené vybranou univerzitou, je zpravidla možné plynule přejít na intenzivní jednosemestrální jazykový kurz organizovaný přímo vybranou zahraniční vysokou školou, která cizího studenta na vstupní jazykový test připraví. Student tak „neztratí“ čas a daný semestr se může seznámit s novým studijním prostředím a možná se i s větším klidem zorientovat ve svém zvoleném studijním programu a nabídce školy, pokud se týká vedlejších aktivit.
Ke studiu v členských zemích EU není pro občany EU nutné studentské vízum, po přijetí na vybranou školu se stačí pouze přihlásit na místních úřadech. V zemích EU mohou studenti také v určitém minimálním stanoveném rozsahu pracovat, v ostatních zemích záleží na přesných podmínkách stanovených pro vydání studentských víz.
Vysoké školy v České republice nabízejí pro našince zahraniční studium ve formě zpravidla jedno- až dvousemestrálního pobytu v cizí zemi, v rámci něhož je studentům poskytováno stipendium a po jehož absolvování zpravidla student získá zážitky, avšak žádný titul. Nejznámějšími takovými studijními programy je Erasmus a Sokrates. Další variantou je absolvování studia vysoké školy výhradně na zahraniční škole, tedy absolvování bakalářského, magisterského, či následně pouze postgraduálního nebo doktorského studia.
Pojištění
Pro účely dávek státní sociální podpory, dávek nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství), zdravotního pojištění, důchodového pojištění (sirotčí důchod), daně z příjmů, a dále pro účely hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a pro zápočet doby studia do doby důchodového pojištění, je nutné informovat o zahájení a následně o ukončení studia Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a zažádat jej o vydání rozhodnutí o tom (podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoře a dále podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o důchodovém pojištění), zda je dané studium na vysoké škole v zahraničí postavené na roveň studiu na vysoké škole v České republice. Jednou z důležitých podmínek pro toto uznání je zejména skutečnost, že dané studium je studium prezenční (tedy nikoli dálkové či kombinované). V případě, že ministerstvo vaší žádosti vyhoví, je k úhradě zdravotního pojištění a dávek sociálního zabezpečení po dobu trvání studia povinován stát, avšak nejdéle do věku 26 let.
Za účelem bezproblémového pobytu v cizí zemi lze jen vřele doporučit sjednat si nad běžná pojištění navíc cestovní pojištění. Ani to však není vždy nutností, neboť většina pojišťoven působících u nás má v zahraničí svého smluvního partnera, a pojištění pokrývá dostatečně širokou škálu možných škodních událostí. Tyto podmínky je však před odjezdem nutné ověřit u své pojišťovny. Na závěr si jen dovolím dodat, že ve věku, v němž se do zahraničního studia zpravidla pouštíme, je „nejdůležitější a povinnou“ výbavou zejména odvaha a nefalšovaný americký úsměv.
JUDr. Martin Grubner
