Při golfové hře může dojít nejen ke škodě na majetku, ale bohužel i ke škodě na zdraví. Následky mohou být velmi vážné. Ve své praxi se problematikou odškodnění poškození zdraví zabývám a vím, že leckdy si klienti nejsou vědomi nároků, které jim v takových případech ze zákona náleží.Pakliže za zdravotní poškození odpovídá škůdce, může se na něj poškozený obrátit s požadavkem o náhradu vzniklé škody. Odškodnění představuje složitou problematiku, neboť výše náhrady a dílčí nároky poškozeného se v jednotlivých případech liší. Jednotlivé nároky mohou být následující:
Bolestné – představuje náhradu za bolest poškozeného i za odstraňování následků léčení.
Ztížení společenského uplatnění – jde o odškodnění trvalých nepříznivých následků poškození zdraví, např. toho, že je poškozený omezen ve výkonu svého dosavadního povolání či společenském uplatnění.
Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením.
Těmito nároky samozřejmě není dotčena možnost hráče sjednat si pro případy poškození zdraví jiné osoby pojištění.
Všechny nároky je nutné odpovídajícím způsobem prokázat a v případě, že si poškozený neví rady, doporučuji obrátit se na advokáta s žádostí o konzultaci. V případě uplatnění nároků soudní cestou v občanskoprávním řízení pak o právní pomoc formou zastoupení.
Vždy je třeba zvážit veškeré příčiny, které vedly ke škodě. Proto je nutné zdůraznit, že zákon ukládá povinnost každému postupovat vzhledem ke konkrétním okolnostem tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku škody, což platí i pro chování poškozeného. Jedná-li poškozený v rozporu s tzv. generální prevenční povinností a je-li toto jednání jednou z příčin vzniku škody na jeho straně, nese škodu poměrně.
Vedle stránky občanskoprávní je zde i stránka trestněprávní, která řeší těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Pokud škůdce způsobí jinému těžkou újmu na zdraví (např. zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti či ochromení údu), může tento skutek za splnění znaků uvedených v trestním zákoně zakládat trestný čin a pachatel může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Na trestněprávní odpovědnost však nelze usuzovat v případě, že nebude prokázána alespoň nevědomá nedbalost. (Škůdce nevěděl, že svým jednáním může poškození zdraví způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.) Trestněprávní odpovědnost rovněž nevzniká v případě prosté náhody.
JUDr. Martin Grubner
