Středa, 03 Březen 2010 01:27
Petr Niedermirtl
 |
Vyvarujte se!
Nesprávného uchopení golfové hole. Proto ji držte co nejvíc v dlaních a tak pevně, aby vám nevyletěla z ruky. Ať vám toto držení vydrží co nejvíce ran, aniž ji pustíte, třeba s ní obejděte celou osmnáctku... JEN TO NE! Držením hole pevně v dlaních si zajistíte maximální využití síly v rukách i pažích (zatnuté svaly jsou pomalé, zablokované), což je v absolutním rozporu se švihem. Po několika úderech budete pěkně udření, a přitom je jisté, že váš míček nikdy nepoletí moc daleko. Pokud ho tedy trefíte. Rozdíl je podobný jako mezi vrhem, kdy máte pevné zápěstí a držíte předmět v dlani, a švihem, kdy držíte předmět v prstech a zápěstí máte uvolněné. Většina ran pak (dle množství použité síly v pravé paži) poletí vlevo (u krátkých holí) nebo při zablokování zápěstí (v důsledku pevného stisku gripu) obloukem vpravo – slice (hlavně u delších holí). |
 |
Lépe takto.
Při neutrálním držení mějte hůl položenou v jedné i druhé ruce tak, aby vám grip protínal ruku u kořenů prstů. Tím se značně zvětší a uvolní švihová páka vašeho zápěstí (volné zápěstí je nejrychlejší páka na těle). A držte hůl lehce, jako když držíte malé dítě za ručičku. Chvíli budete mít strach, že vám hůl vyletí z rukou (netvrdím, že se to nemůže stát, avšak rozhodně méně často než při pevném stisku hole), ale díky rukavičce na levé ruce, a hlavně díky kónusovému tvaru gripu je to takřka vyloučené. Držením hole více v prstech a uvolněním zápěstí vytvoříte základ pro dlouhé odpaly. |
 |
Vyvarujte se!
Nesprávné pozice rukou na gripu! Už snad nedržíte hůl v dlaních, ale snažíte se ji dávat více do prstů. A pálíte jeden míček za druhým. Stále se stejným držením a se stejnou pozicí rukou na holi. Ta se vám sice při každém úderu v rukách pootočí a vy to musíte kompenzovat různými nevhodnými pohyby, aby míček alespoň trošku letěl požadovaným směrem, ale uchopit znovu hůl do rukou a zkontrolovat si držení a pozici prstů vůči úderové ploše vás nenapadne. Vždyť to tak pěkně jde! Tím, že si před každou ranou nebudete upravovat a kontrolovat držení hole, jistotu trefení míče a jeho letu požadovaným směrem rozhodně nezískáte. Na druhou stranu ale máte jistotu, že se to budete učit ještě hodně, hodně dlouho. |
 |
Lépe takto.
Pozice hole v dlaních nebo v prstech sice ovlivňuje délku ran, ale na přesnost má vliv pozice rukou na gripu. Při držení hole bychom měli dbát ještě na jednu věc – na pozici prstů. Při jejich správném umístění na gripu vám vznikne u pravé i u levé ruky mezi palcem a ukazováčkem „véčko“ (rýha). Jenže u valné většiny lidí míří každé „véčko“ někam jinam – u levé ruky k levému rameni a u pravé k pravému. To způsobuje, že se ruce při švihu tzv. perou. Nepracují synchronně a pak každá rána (i při solidně opakovatelném švihu) letí někam jinam. Navíc kvůli rozdílnému držení u jednotlivých ran zabírají rozdílné svaly, což způsobuje pokaždé jiný pohyb. Jenže my potřebujeme pohyb vždy takřka stejný, opakovatelný. Takhle se zase nic nenaučíte. Proto před každou ranou vždy znovu uchopte pečlivě hůl a zkontrolujte si s ní před sebou pozici rukou na gripu. Hůl držte více v prstech, obě „véčka“ ať jsou rovnoběžná a míří mezi hlavu a pravé rameno (třeba na pravé ucho). Spodní hrana úderové plochy hole musí být v této pozici rukou vůči zemi ve svislé poloze. Pamatujte si – bez dobrého držení nemá ani smysl odpalovat. Pokud budete držet hůl lépe a vždy stejně, jste na nejlepší cestě k přesnějším ranám. |