Kutná Hora − to není jen unikátní chrám svaté Barbory, dobývání stříbrných rud či ražba tolarů, ale také hledání kamene mudrců, děsuplné zločiny a bělení lidských kostí. Vydejte se objevit onu skrytou tvář druhého nejvýznamnějšího města českého království. Čeká vás tajemná alchymistická dílna, prohlídka mučidel a jiných denních potřeb mistra tortury, i krátká lekce anatomie v sedlcké kostnici. Přepadne-li vás při prohlídce těchto míst chmurná nálada, určitě přijdete na jiné myšlenky například při přehlídce jezdeckého umění na zámeckých jezdeckých slavnostech na zámku Kačina, které proběhnou první víkend v říjnu.Za Golemem do alchymistické dílny
V Kutné Hoře bylo na konci srpna 2011 otevřeno v Sankturinovském domě rekonstruované muzeum alchymie, které vás vtáhne do tajuplného světa alchymistů, přesněji řečeno do bohatě vybavené dílny ve sklepních prostorách ze 13. století. V laboratoři jsou k vidění skleněné i keramické destilační nádoby rozličných tvarů, různé nářadí používané u alchymistických pecí, obří měch nebo Smaragdová deska legendárního zakladatele alchymie Herma Trismegista.
Samostatná expozice je věnovaná oblíbené snaze alchymistů vyrobit nějakou syntetickou cestou zlato a takzvané spagyrické alchymii, výrobě léčiv, ke které se používaly suroviny rostlinného i živočišného původu. Milovníci kuriozit si tu rozhodně přijdou na své – v expozici je například vystavena hubertka − kost, která vznikla v srdci jelena. Dále tu najdete observatoř s knihovnou a jedinečný zážitek vám zprostředkuje kaleidoskop se záběry na historické objekty Kutné Hory, který vás vtáhne do překvapivě nekonečného obrazu − na plátně se obraz zrcadlí tak, že návštěvníci mají pohled na imaginární kouli s několika plátny. V expozici najdete i životaschopného Golema, který je pro jistotu připoután téměř třemi sty kilogramy železa.
Ve spolupráci s průvodcovskou službou jsou od září k dispozici moderované prohlídky, na kterých průvodci mimo jiné provádějí alchymistické pokusy.
Odvrácená tvář Kutné Hory nejen v kostnici
Ale stříbrné město Kutná Hora má také svou odvrácenou tvář − tu odhalíte ve středověkém sklepení Vlašského dvora. Jedná se o ojedinělou expozici věnovanou poněkud zanedbanému tématu kutnohorských dějin, a to zločinnosti za časů stříbrné horečky. Poutavá expozice své návštěvníky seznámí se zločiny, které byly spáchány na území Kutné Hory skutečnými zločinci. Jde tedy o zcela pravdivé příběhy doplněné zajímavými ilustracemi a nástroji na mučení a trestání. Se zločiny byla spojena i doba husitská, kdy se Kutná Hora stala v očích kacířů skoro opravdovým symbolem zla. Celou expozici doprovázejí zvukové kulisy, což věrohodně dokresluje obraz této doby.
A pokud morbidní tématiky nemáte ještě dost, nezapomeňte navštívit kostnici v městské části Sedlec, která je známá svou bizardní výzdobou, na kterou bylo použito ostatků z více než 40 000 lidí. Dnešní podobu kaple vytvořil roku 1870 řezbář František Rint z České Skalice, který do díla zapojil celou svou rodinu. Původní výzdobu rozebral a ostatky, které se mu hodily, pak se svou ženou a dvěma dětmi bělil namáčením do chlorového vápna. Z ošetřených lopatek, lebek, obratlů, čelistí, pánví a žeber vytvořil monstrance, girlandy, jehlance i kostěný lustr složený ze všech druhů kostí lidského těla. Opravdovým uměním však bylo z kostí vyskládat Schwarzenberský erb. Jedno z jeho polí zobrazuje useknutou hlavu Turka a havrana, který mu vyklovává oko, což bylo tady v kostnici (oproti malířským plátnům) dovedeno k dokonalosti − tureckou hlavu nahradila bělostná lebka a také klovající pták je sestaven z malých kůstek.
Pod podlahou kostnice se ukrývá podzemní krypta, kde věčným spánkem odpočívá 15 kutnohorských měšťanů, kteří se dali pohřbít vcelku. Pro výzdobu byly tedy použity kosti chudých a bezejmenných lidí. Ačkoli by kostnice potřebovala opravit, rekonstrukce památky nebude jednoduchá − v kostech totiž stále přebývá mor z dávných epidemií, a tak by manipulace s nimi mohla být nebezpečná
