MUDr. Petr Novák je známým a respektovaným očním lékařem, ale také aktivním golfistou. V Refrakčním Centru Praha, které spoluzakládal i vede a které se zaměřuje na laserové operace očí, pomohl k životu bez brýlí či kontaktních čoček stovkám klientů. První otázka se tedy přímo nabízí…Do jaké míry jsou podle vás brýle či kontaktní čočky komplikací právě při golfu? A jak dalece může dobré vidění ovlivnit hru, odhad vzdálenosti?
Výhodou golfu je fakt, že se jedná o „klidnou“ sportovní aktivitu. Hovořím o rychlosti, ne o emocích! Brýlová korekce nebo nošení kontaktních čoček jsou asi méně obtížné než třeba při hokeji, tenise, squashi, lyžování, potápění apod. Všichni dobře víme, jak důležitý je pro golfistu odhad vzdálenosti, přečtení terénních nerovností či dráhy puttu. Jakákoliv dioptrická vada a s ní spojená porucha vidění hru komplikuje. Proč i špičkoví hráči typu Tigera Woodse podstupují laserovou korekci dioptrické vady? Budeme-li porovnávat používání korekčních pomůcek, korekce kontaktními čočkami je asi lepší než korekce brýlemi. Brýle totiž v závislosti na počtu dioptrií zkreslují při pohledu mimo jejich střed. Kontaktní čočky ve srovnání s nimi mají tu výhodu, že jsou umístěné přímo na povrchu oka a shodně s jeho pohyby se pohybuje i naše „optika“. Zkreslení je menší, ale na druhou stranu problémem nositelů kontaktních čoček je prostředí, ve kterém se pohybují. Suchý vzduch, prudké slunce, vítr či zvýšená prašnost mohou vést k nepříjemným pocitům, a řada lidí proto na golfu čočky nesnese nebo musí často přikapávat tzv. umělé slzy. Mám řadu přátel, kteří stav po chirurgickém odstranění své dioptrické vady nazvali „novou dimenzí golfu“. Jeden kamarád to popsal slovy: „Konečně se můžu soustředit jen na hru…“
S pomocí nejmodernější laserové techniky dokážete odstranit základní dioptrické vady – krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus – bezbolestně a během několika minut, s minimální dobou rekonvalescence. Přesto, není právě teď například pro golfisty, kteří se pro laserové odstranění dioptrií rozhodli, to nejvhodnější období? Měsíce nabité turnaji skončily, takže je ten pravý čas připravit se po všech stránkách na příští sezonu...
Po laserové refrakční operaci doporučujeme relativní klidový režim po dobu 1−2 týdny pro běžné aktivity. Jen bazén a saunu nedoporučujeme vzhledem k riziku infekce navštěvovat měsíc. V tomto smyslu je možné operaci určitě zvládnout bez větších omezení kdykoliv v průběhu roku. Osobně bych asi preferoval termín mimo léto, které je po stránce sportovních a jiných aktivit nejexponovanější.
Co byste poradil váhavcům, kterým brýle komplikují život, přesto se však stále nemohou k operaci očí odhodlat?
Zkusit ve svém okolí najít někoho, kdo již operaci podstoupil a promluvit si s ním. Závislost na brýlích, stejně jako jakákoliv jiná závislost, člověka omezuje. Když hovoříme o laserové korekci zraku, hovoříme o operaci, která je díky moderní technice a zkušeným chirurgům bezpečná, nebolestivá, přesná a s dlouhodobým efektem. Základem je ale vnitřní rozhodnutí, že takovou operaci skutečně chci. Já osobně jsem nikdy nikoho k zákroku nepřemlouval.
Za „kliniku štěstí“ označila Refrakční Centrum Natálie Kocábová, která u vás operaci očí nedávno podstoupila. Podobně nadšeně na okamžik, kdy najednou vidí svět jasně a v ostrých konturách, reaguje většina klientů. Je to opravdu tak zlomová životní chvíle?
Díky tomu, že kontroluji první den po operaci všechny pacienty, kteří byli v našem Centru operováni, mám představu, jakým zásadním způsobem mění operace lidem život. Vidět dobře od prvního otevření očí ráno. Něco běžného pro nás, co jsme nikdy brýle nepotřebovali, zázrak pro toho, kdo byl na této korekci závislý. Následně se pak mnoha pacientům otevírají nevídané možnosti. Aktivity, které do té doby nemohli dělat nebo byli omezováni. Natálie Kocábová není jedinou celebritou, kterou jsem v Refrakčním Centru operoval.
V této souvislosti mě ještě napadá, setkal jste se ve své dlouholeté praxi se zraněním oka způsobeném právě při golfu?
Bohužel ano. Ve své praxi jsem se setkal s případy, které byly spíše k pousmání, ale bohužel i s těmi závažnými. Časté jsou drobné patálie typu poškrábání oka větvičkou při hledání míčku nebo písek v oku při hře z bunkeru. Jak říká můj kamarád: „Fervej stříhaj proto, aby se hrálo na ní a ne v tom křoví, kde vidím věčně tebe…“ Existují ovšem i těžká poranění. Osobně jsem zažil rodinnou tragédii, kdy se při cvičném švihu podařilo otci zasáhnout driverem přímo oko svého syna, nadějného golfistu. Chvíle nepozornosti na obou stranách. Tu ránu si umíte jistě představit. Výsledkem byla úplná ztráta oka a konec kariéry.
Jaká byla vaše osobní cesta ke golfu? Jak dlouho jej hrajete? Proč jste si vybral právě tento sport?
Sport provází celý můj život. Vedl mne k němu můj tatínek – všestranný sportovec. A tak kromě fotbalu jsem dělal v minulosti ještě judo a karate, dodnes hraji hokej, tenis, squash. Před pár lety jsem ale pochopil, že uvedené sporty asi věčně nebudu schopen provozovat. A život bez sportu si neumím představit. Golf mne zaujal a věnuji se mu asi pět let, i když ne zcela pravidelně. Hned na začátku se mi zalíbila myšlenka, že hráči, kteří nehrají na stejné úrovni, mohou hrát spolu. Začátečník se zkušeným hráčem. Nikdy jsem nezažil, že by se někdo někomu posmíval, když zkazí ránu. Spíše se najde hned několik zaručených odborníků, co vám poradí, kde byla chyba. Pokud možno každý něco jiného. Takže je i legrace.
Máte svá oblíbená hříště, na která se rád vracíte?
Kamarád mne přivedl do Beřovic, kde jsem doma. Neznám nikoho, komu by se toto hřiště nelíbilo. I když možná těm, co utopí příliš mnoho míčků na jeho deváté jamce. Jinak mým nejoblíbenějším hřištěm je plzeňská Dýšina. Je relativně blízko a mám rád její členitost. Velkou úctu pak chovám k Mariánkám. Zejména, když odpaluji na jedenáctce. K té mám absolutní respekt.
Hrajete rád turnaje?
Aby byl golf sportem, musí tam být i napětí a možnost porovnat své dovednosti s dovednostmi ostatních. Prostě soupeření. Pak je jedno, jestli hrajete o pohár nebo o kafe. Nemám šanci zúčastňovat se nějaké celoroční tour. Bohužel na to není dostatek času. Letos jsem se několikrát zúčastnil turnajů nadace Leontýnka. Pomocná ruka pro děti s poruchou zraku. Prima parta lidí, skvělá myšlenka, která mne zajímá i z profesionálního hlediska.
V zimě budete od golfu odpočívat nebo se chystáte na některé ze zahraničních hřišť?
V zimě se více věnuji hokeji a halovým sportům, golf jde do pozadí. Pokusím se nezranit se a zlepšit si fyzičku. Na cestu do zahraničí asi nebude letos čas, ale díky relativně mírné zimě si občas zajdu zahrát i v kulichu.
Berete hru jako relaxaci, kterou si chcete v klidu užít, nebo spíše společenskou událost, vhodnou příležitost k setkání s přáteli?
Golf vnímám jako relax. To pochopitelně především v těch vzácných chvílích, kdy se daří údery. Zuřit umím také. Na golfu mám rád dva extrémy − vyhecovanou hru s kamarády podpořenou sázkou a řadou vložených soutěží na straně jedné, a na té druhé pak samotářskou exkurzi po hřišti. Jen já a míček, dříve, anebo později končící v jamce. Někdy je toho adrenalinu v zaměstnání a v životě obecně moc. Taková procházka pak působí jak balzám na nervy. Tady mi nabízí golf více než ostatní sporty.
