Ve druhé polovině 90. let byl prvním, kdo u nás organizoval golfové turnaje jako společensko-sportovní akce. V té době už dominoval v životě rozeného sportovce pouze golf a až téměř nezkrotitelná vášeň pro rozhlasová média. Vážné onemocnění ho na čas vyřadilo, ale vrátil se. Ke golfu i do rádia. Výkonný ředitel sítě Rádií HEY! Karel Hromádka (1969).
Jako rodilý Pardubičák začínal zcela logicky s hokejem, k němuž se pak přidal fotbal. Díky němu se dostal do Prahy, kde kopal za dorost Sparty. „Jak se ale často stává, v době dospívání jsem tuto vrcholovou úroveň sportu opustil, ale zůstal jsem mu věrný v rekreační podobě,“ vzpomíná Karel Hromádka. „Jenže v roce 1998 mě kamarád přivedl do Mariánských Lázní a seznámil mě se Štěpánem Slezákem a s Petrem Mrůzkem. Ještě v tom roce jsem si udělal zelenou kartu.“
Do té doby pracoval pouze v médiích, především v rádiích. „Shodou okolností kamarád, který mě přivedl do Mariánek, přišel s nápadem, že bychom mohli začít organizovat golfové turnaje.“ První série společensko-golfové akce nesoucí název Manager Golf Tour se konala už v roce 1998. „A od té chvíle jsem u golfu zůstal. Ale s médii jsem koketoval neustále.“
Zpět ke golfu
Vystudoval Střední školu strojní v Praze, po maturitě se hlásil na JAMU. Herecké ambice sice neměl, ale prostředí divadla ho dost lákalo. „Svou roli v tom sehrála i skutečnost, že mám bratrance, který JAMU vystudoval. Mě však nevzali…“ V roce 1989 narukoval, takže dva do té doby povinné roky už ho minuly. „Po revoluci se vojna postupně krátila, zkraje roku 1991 jsem už byl doma.“ Nastoupil do tehdy ještě Československé televize jako asistent produkce sportovní redakce. Ještě v tom roce mu však zavolal spolužák ze základky, který právě dodělával žurnalistiku, a založili spolu první soukromé rádio v Pardubicích. „V první polovině 90. let jsem se víceméně věnoval pouze rádiím – nejprve dvěma v Pardubicích, pak přišel na řadu pražský Bonton, kde jsem vydržel deset let! A od té doby se můj život motá pouze kolem rádií a golfu. Nic jiného už neumím, takže ani nic jiného nedělám,“ dodává s úsměvem Karel Hromádka.
Do golfu se tehdy s kolegou pustili s plnou vervou, ale po nějakém čase se rozešli. Karel dostal nabídku od Jaroslava Peterky, aby mu pomohl na karlovarských Cihelnách. „Rok a půl nebo dva jsem mu dělal management hřiště, až do té doby, než o ně přišel v prapodivném a dodnes nevyjasněném konkurzu.“
Zákeřná choroba ukrajovala dny a hodiny jeho života. Bojoval o život a jeho sportovní srdce zvítězilo. V roce 2003 působil na Štiříně a pak se opět vrhl na golfové promotérství. Oprášil Manager Golf Tour a rozjel nový projekt b2b Golf Tour. Ale v roce 2008 se na plný úvazek vrátil k rozhlasovému vysílání. Tentokrát do Rádia Hey! „Dostal jsem do vínku s tím rádiem něco udělat. Znal jsem ho, věděl jsem, že má docela velké pokrytí − Praha, střední a severní Čechy, celé východní Čechy, Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Pustil jsem se do toho naplno, promotérské aktivity šly tím pádem stranou.“
Vždycky měl vztah ke sportu a k rádiu, a tak předložil projekt prvního sportovního rádia u nás. V naprosté většině svého vysílání by se věnovalo sportovním informacím, rozhovorům se sportovci, zpravodajstvím z nejrůznějších sportovních podniků. „Původně to bylo dvouformátové rádio, které v Čechách hrálo hezky česky, trošku paskvil od Šumavy ke Krkonoším a na Moravě, kde bylo studio v Brně, tak tam to už byl spíše klasický rock. Jakoby moravská verze Radia Beat. Tím, že jsme se rozhodli aplikovat do vysílání sport, přiklonili jsme se k rockové muzice. Jenom jsme ji trochu učesali, takže dnes jsou naším základním mottem rockové hity a sport. Jedeme klasický rockový mainstream a hovoříme o sportu,“ vysvětluje Karel Hromádka svoji broadcastingovou filozofii.
Golfový magazín
Stejně jako v případech téměř všech médií, i na Rádiu Hey! je sportovní vysílání postaveno na dvou nejpopulárnějších sportech. „Prioritou je fotbal a hokej, ale jedním z důležitých prvků je i golfové zpravodajství. Velké světové turnaje začínají ve čtvrtek, až do neděle do vysílání vždy něco zařadíme a v pondělí bývá souhrnné summery. Spolupracujeme při tom s golfovým novinářem Otou Doležalem, který pro nás externě zpracovává příslušné texty,“ říká.
„Do budoucna bych rád připravil alespoň jednou týdně dvacetiminutový golfový magazín, v němž by se objevovalo vše, co se týká golfu. Podle posledního průzkumu máme týdně přes 280 000 posluchačů, svou klientelu by si golfové vysílání určitě našlo.“
Rádio Hey! nevysílá celoplošně. Bílá místa existují v západních a jižních Čechách. Kmitočty se neshánějí snadno, je to dlouhodobý a složitý proces. Kvůli našemu členství v Evropské unii se k přidělení kmitočtů vyjadřují i sousední země. Podle závazných norem mají na svoje vyjádření tři měsíce. „Najdeme a získáme kmitočet kupříkladu v Českých Budějovicích. Nejprve ho musí schválit Český telekomunikační úřad, odkud jde návrh na posouzení a koordinaci do Německa, Rakouska a někdy i do Maďarska. A ti mají tři měsíce na to, aby se vyjádřili, že to je v pohodě, že jim vysílání nevadí. Uteče rok a my jsme rádi, že spustíme třeba dva nebo tři kmitočty. Navíc provoz vysílače je dost drahá věc, snažíme se je tedy mít v místech, kde je můžeme reklamně zobchodovat.“
Na správné cestě
Karel Hromádka je přesvědčen, že projekt a filozofie sportovního rádia je správná cesta. „Obdobná rádia fungují v Anglii, v Německu, ve Francii i jinde po Evropě. Své posluchače si vždycky najdou. Před časem jsme si nechali udělat průzkum a zjistili jsme, že naší primární cílovou skupinou jsou muži ve věku 35 až 40 let. V broadcastingu je trh tak našlapaný, že najít si svou cílovou skupinu je hodně těžké. Moc bych chtěl, aby se jednoho krásného dne dostalo do podvědomí lidí, že Rádio Hey! je rádio, které se věnuje sportu.“
U nás jsou v tomto směru jediní, i když se většina médií nebo periodik nějakým způsobem sportu věnuje. Karlovi se stal vzorem deník Sport. „Lidé pro něj chodí za sportem naprosto cíleně. Když jsme začínali, stoupl jsem si před trafiku a díval se, co kupují – Mladou frontu a Sport, Blesk a Sport, Lidové noviny a Sport. Do takové situace bych se chtěl dostat. Do pozice alternativní stanice, kterou si naladí ten, kdo se bude chtít o sportu dozvědět něco navíc.“
Marná snaha o Ondřeje Hejmu
Důležitou roli v rozhlasovém vysílání sehrávají i moderátoři. „Vymyslel jsem si rádio, abych záhy zjistil, že ho nemám s kým dělat,“ vzpomíná Karel Hromádka. „Kluci, kteří sportu rozuměli, disponovali potřebnou rétorikou a znali kontakty na sportovce a sportovní funkcionáře, měli práce až nad hlavu v jiných médiích. Během roku jsme ale nakonec sehnali několik dobrých lidí, na nichž jsme vysílání postavili. Momentálně nám nahrálo i to, že na TV Prima zrušili sportovní redakci.“
Své by mohla přinést i přítomnost některé známé osobnosti za mikrofonem. „Takových lidí moc není,“ konstatuje výkonný ředitel. „Aleš Valenta na Frekvenci 1 je výjímkou. Svého času jsem byl v kontaktu s Ondřejem Hejmou. Naše debaty se samozřejmě týkaly golfového zpravodajství. I když redaktorská práce v rádiu už není tak časově náročná, dnešní technologie umožňují klidně pracovat z domova, on to prostě nezvládal. Pro nás by to byl ideální partner – golfista, rocker, navíc šoumen. Dokonce jsem si v představenstvu vydobyl výjimku, že bychom byli nadstandardně štědří v honoráři. Stejně odmítl!“
Sport ano, či ne?
Golf, běžky, snowboard, plavání. Všechny další sporty už jsou minulostí. Z těch čtyř je jasnou jedničkou golf. „Hraju ho už dlouho,“ konstatuje Karel, „ale jeho kouzlu jsem propadl hned zpočátku, když jsem balon poprvé zvedl. Jsem soutěživý typ, jezdil jsem po turnajích, koukal jsem, kde koho potkám. Dnes jsem rád, že máme partu asi patnácti lidí, tradiční golfové pátky a že se jednou za rok sebereme a jedeme zakončit sezonu někam do tepla.
Chci se golfem bavit. Handicap dvacet mám už dvanáctou sezonu, ale neřeším to. Mým cílem je bogey golf. Obejít osmnáctku, dát osmnáct ran nad par a budu spokojený. Relax, nádherný sport. Znám lidi, kteří tvrdí, že to je sport bez adrenalinu, bez dynamiky. Kdybych někoho z nich teď potkal, tak mu řeknu, vezmi si bag na záda, obejdi osmnáctku na Karlštejně, sto dvacetkrát nebo stokrát do toho švihni a pak se budeme bavit, jestli golf je sport, nebo není.“
